Čtvrtek 23. září 2021, svátek má Berta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 23. září 2021 Berta

Výprava do historie českých jmen a názvů

1. 08. 2021 19:26:27
Původem jmen se zabývá vědní obor etymologie. Zkoumá, odkud se vzala místní jména - měst, řek, pohoří atd., jakou prošla historií a co znamenají.

U nových jmen to nemusí být těžké, když se dostáváme hlouběji do středověku, situace se stává složitější. Setkáváme se zde s pojmy, kterým již dnes nerozumíme, se jmény, která již staletí nepoužíváme, a s různými zkomoleninami vzniklými nepochopením, časem a lidovou tvořivostí.

Nejstarší vrstvy jmen jsou pak nejzajímavější a také nejobtížněji identifikovatelné. Občas můžeme objevit stopy kultur předešlých české - germánské, z doby prvních staletí po n.l., a ještě před tím keltské. Z těch nejstarších dob se dochovaly především názvy některých řek a hor.

Tak můžeme zjistit, že Labe je prastarý název, kterým nazývali naši největší řeku již Keltové ve svém jazyce, zřejmě jako Labe[a-ava] ="Bílá [řeka]" nebo Albis se stejným významem. Z Albis se vyvinulo německé Elbe.

Vltava má také staré jméno, známy jsou různé varianty - Wilthava, Vlitava, Moldava, pak třeba i Vultava a Fuldava. Jména začínající na 'v' prý pochází z němčiny a mají znamenat "divoká" voda (řeka), Moldava může znamenat naopak "mírná" voda. Je zajímavé, že jedna řeka má dva zcela odlišné názvy - snad to může být tím, že divokou ji lidé nazývali na jejím horním toku a klidnou v oblasti dolního toku. Moldava je název několika řek, (i ve var. Mulde) i název země - Moldávie. Musí se tedy jednat o staré slovo kdysi rozšířené po velké části Evropy.

Pro zájemce o staré časy mohou být zajímavé další názvy řek - Odra - kelt. Adra, Ohře - Agara, Dyje - Thyja, Mže - Mssa/Missa?, Jizera - Isar[a], Vlára. Tak zřejmě tyto řeky nazývali dávní keltové.

Z hor bude patrně velmi starý název Kr[a]konoše. Krak je jméno vyskytující se v Polsku i v Čechách a pojí se s legendárním mocnářem, v případě hor ovšem s obrem. V němčině se hory nazývají přímo Riesengebirge="Obří hory".

Hory staří lidé obecně nazývali "Hřbety". Šumava byla na starých mapách údajně označována jako Gabreta. Přesmyčka Garbeta může být jinak napsané slovo "Hřbety". Podobný název mají i další hory - Karpaty. Vše pochází ze starého slova pro kopec, horu - "hrb", resp. praindoevropského základu. Z toho "hřbet", "krp-ál" aj. Staří používali pro malý kopec také slovo "hřib" - asi pro podobnost. Takový typický malý zakulacený kopeček jako hříbek je známý Říp, který jistě vznikl ze slova "Hřib".

Staří Češi dávali kopcům různých tvarů různá jména, např. chlum, brdo, vráž, žebro, klobouk, homole, nebo prostě vrch. Brdy jsou tedy hornatina plná protáhlých kopců se skalami. Určité typy kopců byly nazývány Plešivec, protože měly na vrchu "pleš" - mýtinu. Většinou ovšem nikoli samy od sebe, nýbrž proto, že tam stávalo hradiště a proto byl kopec nahoře odlesněn.

Další různá místa v přírodě dostávala rozličná jména jako kamýk, kleť, mýto, ap. Kopcům bylo často dáváno jméno Děd anebo Baba. Proč, s jistotou nevíme. Geografický význam má jistě i slovo Tok, od toho zřejmě Točník, Točná, nevíme však jaký. Určitě není náhoda, že Točník je významný hrad a Točná obec ležící pod významným hradištěm.

Na kopcích si rádi stavěli své opevněné svatyně keltští druidové. Musela to být zajímavá kultura, hodně založená na magii, kouzelnictví, dodnes tajemná a těžko pochopitelná, bohužel však už takřka zcela ztracená. Jediné, co po nich zbylo, jsou zbytky valů a několik jmen a názvů.

Víme s jistoutou o několika tzv. oppidech - nejznámější jsou Závist u Zbraslavi, Stradonice, Kotýz, Hostýn, Sedlo u Sušice, pak zřejmě Obří hrad na Šumavě a s menší jistotou několik dalších. Vesměs jsou to vše tajuplné lokality a i jejich jména jsou pro nás oříšek. Původní název už z dob Keltů může být Kotýz (Kotys), zasvěcený této bohyni jezdící na koni, jinak se většinou původní název ztratil. Kotýz mohl být náboženským centrem a jedním z posledních ostrovů zanikající civilizace. Nedaleká Závist musela ve své době být velkoměstem, určitě hlavním městem Boihémie=země Boiů, t.j. tehdejších Keltů, obyvatel české kotliny. Zvláštní, že mohla paměť na něj zcela zaniknout. Anebo ne? Starší badatelé se domnívali, že Závist je bájný Kazín, sídlo Krokovy dcery. Kdo byl Krok? A kdo Kazi, Teta, Libuše? Ještě se u toho pozastavíme později. Závist je novodobý název, výklad, že lidé jej dali podle toho, že "záviděli", se zdá být nedůvěryhodný.

Další veliké staré sídlo, Stradonice, v souvisejícím areálu spolu s předchozími dvěma, nese podle mne nějaké staré jméno odvozené z názvu keltské pevnosti. Ovšem, jaké, neznáme (možná Stratonium?, Stradomium?). Výklad podle osobního jména Stradoň, se mi nezdá průkazným. V oblasti Poberounska v okolí keltských sídel je řada zajímavých názvů jako Koda, Kosoř, Veliz (souvislost s Velesem). Pod hradištěm Kotýz jsou známé Koněprusy. Je lákavá představa, že by na akropoli hradiště býval posvátný háj s bílými koňmi. Že by slovo prusý mělo znamenat bílý, se ale nepotvrdilo.

Velmi významným místem je moravská hora Hostýn, příkrý kužel s vrcholem opevněným vysokým valem. Osídlení na špičce hory muselo být již starodávné a trvá dodnes - nachází se tam křesťanský kultovní areál, zřejmě navazující na starší náboženské tradice. Zřejmě od starověku (nebo snad i pravěku) je hora spojena s uctíváním bohyně sídlící uvnitř hory. Jméno Hostýn se považuje za nerozluštěné. Nabízí se několik směrů výkladu. Můžeme se domnívat, že hora byla tak nazvána jakožto po-hostinná. Že tam byli příjímáni hosti a dobře o ně postaráno. To ale příliš neodpovídá realitě. Ve skutečnosti je to hora naopak velmi ne-hostinná, s povětrnostními podmínkami nepříznivými, jak místní dobře vědí. Možná její vládce byl člověk pohostinný? Pak se nabízí druhá možnost a to chápat slovo host jako "cizinec", ovšem přátelsky přijatý a usazený v cizí zemi. Pak by dávalo smysl, že byla hora osídlena jiným etnikem, kteří měli horu a její svatyni v držení a byli mezi ostatním obyvatelstvem viděni jako cizí. Např. to mohly být zbytky keltských kněží. Ve starém jazyce zněl název Gostyn, nebo i Gastidunum, což by se překládalo jako "pevnost cizinců", nebo "hora patřící hostům (v zemi)".

Slovo host se vyskytuje často v názvech obcí i v prastarých osobních jménech: Radhost, Varhost (Hostivar), Velhost, Hostivit... Může se u některých z nich jednat o význam "cizí"? Hostivař asi znamená "vaří hostům", co ale ty další? Velhost (Velgast) může znamenat "velký cizinec-host" anebo "hostitel". Znamená Rad-host "rád hostí"? Zajímavé důsledky by mělo, pokud by zmíněnou etymologii mělo i jméno Hostivit. Z člověka, který "vítá hosty" by se najednou stal někdo úplně jiný. Koncovka -vit totiž znamená ve starých jazycích "pán", stejně jako např. Svantovít="svatý pán", nebo možná v původnějším významu "slavný/velký pán". Hostivit by tak mohlo znamenat "cizinecký pán" stejně jako "pohostinný pán". Základ -host obsahuje také známé jméno místa bitvy Vogastiburg = tedy Vogastův - v českém přepisu zřejmě Vojhostův hrad.

Významy a původy jmen obcí a osobních jmen spolu úzce souvisí, neboť jména mnohých obcí mají původ v osobním jménu. Mohlo patřit zakladateli obce, nebo jejímu předákovi, hlavě rodiny. Jsou to jména jako: Zbraslav, Pavlovice, Soběslav, Přibyslav, Radim, Adamov, Albrechtice, Benešov a tisíce dalších. Je to nejběžnější původ názvů.

Někdy není souvislost úplně zřejmá, ale je vypátratelná. Např. Břeclav - pravd. ze jména Břetislav. Kroměříž od Kroměžir. Ďáblice - pův. Davlice od jména Davel. Budějovice jsou údajně od Budivoje - pův. Budivojovice, ale jak si ukážeme dál, význam je zřejmě jiný, jméno Budivoj není nikde doložené a ani nedává smysl.

Samozřejmě již bylo mnoho dohadů ohledně jména zakladatele národa Čechů. Docela dobře mohl existovat nějaký kmenový vůdce Čech, nebo možná Ček, po němž vešli ve známost nebo se tak sami nazývali jeho lidé Čekové-Čechové, nic bližšího ale říci nedovedeme.

U Moravy je to zajímavější. Název Maravia se vyskytuje už na starých řecko-římských mapách a souvisí s předčeským etnikem. Je jisté, že původní název byl Marava a že je odvozen od názvu ústřední řeky. Význam jména je "velká řeka". Lidé, kteří v zemi žili, si mohli říkat "Maravané, nebo i "Marové" a dávalo by smysl, kdyby to byli lidé, kteří měli jméno obsahující -mar, jako mají např. Otomar, Mojmír a d. Mojmírovo (král Velké Moravy) jméno znělo původně, jak jinak - Mojmar. Koncovka -mar se vyskytuje i v podobě -mir, např. ve jméně Kazimír, které jistě neznamená "kazitel míru" - kdo by si takové jméno dával? - nýbrž je složeno ze slov -mar=velký, slavný a kazi-, které ještě bude probráno. Národ původních Moravanů je tedy národ lidí velkých a slavných - tedy to samé jako Slované, pův. Slavané (v jiných jazycích např. Slavs, Slavi) - tedy opět lidé slavní a se jménem na -slav, jako Vladislav, Vratislav apod.

Můžeme spekulovat, zda Moravané/Maravané nemají počátek už u Germánů a Keltů, vzhledem k tomu, že Velká Morava předcházela o staletí vznik českého knížectví, a že před ní sídlil na stejném území stát Markomanů a sídlil v ní Marobud. Čili stále stejný slovní kořen -mar ve smyslu velký a slavný. Marobud spíše než co jiného připomíná jméno města (viz bud-budovat, Budín, Buda, Budy, ale i Budějovice). Nemohlo se tak jmenovat hlavní město prastaré Maravy? Jeho jméno Marobuduus je zřejmě vskutku odvozené od jméno jeho sídelního města Marobuduum - čili "velké město". Jiná varianta jména Marobudvaz v druhé částo slova připomíná německé pojmenování Českých Budějovic - Budweiss, čímž se dostáváme k pravděpodobnému původu názvu tohoto našeho města.

Morava vůbec hostí mnoho měst s prastarými názvy: Haná, Olomouc, Znojmo.. které jsou etymologickými hádankami.

Brno má být odvozeno ze slova znamenající "bláto". To se mi nezdá jako odpovídající název pro významné město se sídelním hradem. Zajímavá je zmínka o starším osídlení z předslovanských dob, které slulo Eburodunum, z toho by pak bylo Brunn, a Brno. Pokud je tato informace pravdivá, tak by pův. název mohl znamenat buď "Ebronův hrad", nebo "kančí pevnost", nebo "tisová pevnost", nebo "hora", nebo jiná kombinace těchto.

Některé názvy z předešlých dob byly příchozím slovanským obyvatelstvem změněny, tak aby jim lépe zněly, pokud ne zcela přejmenovány. Někdy už původní znění neobjevíme, někdy jej můžeme zkoušet vypátrat. Známý příklad je jméno Oškobrh, u nějž se má za to, že vzniklo z germánského Askiburg(=jasanový hrad), změnou některých hlásek - "počeštěním". Keltský název může mít z českých měst město Louny, pův. Lun, Luna, nebo Lana, od lanum/lunum, čili "louky" nebo "lány". Teorie, že městečko Neumětely může být překrytým názvem původního keltského názvu Neumeton, je ale jen pouhá fantazie.

Jaká asi mohla být tato prvotní kultura z dob keltských až prvoslovanských? Z nejstarších názvů a jmen se ukazuje, že tito lidé měli vyvinutý cit pro krásu a měli úctu ke krajině. Jména jako Albis, Lun, Agara, Cidlina, Kotys, Marava, Moldava nejen že jsou krásná sama o sobě, ale i jejich významy jsou celkem vznešené. Oblíbená barva byla bílá a mnoho krajinných jmen i z pozdějších dob nese jméno spojené s bílou barvou, též ve smyslu krásná a čistá - Bělá, Bílina, Běloves... Podobně častým základem jmen a názvů je staré české slovo pro lásku, milování - Líba, Libuše, Ljuba, Libice, Ljubljana, Libeň nebo Libavá (je to české nebo předčeské jméno?), nacházející se v desítkách případů u osobních jmen, obcí a dalších krajinných prvků.

Podobně honosná jsou jména zakončená na -mar/-mír, jak již bylo řečeno, a na -slav, což je česká varianta pro slovanskou větev typickou pro Čechy. Pokud se dotkneme letmo i historických dějů, můžeme se domnívat, že v Čechách byl zřejmě hlavním představitelem Slav-anů rod Slavníkovců (Slavnici). Již jméno rodu a jeho příslušníků tuto spojitost napovídá. Celý rod počínaje Slavníkem byl významný a měl vladařské ambice, prolínající se s dějinami Přemyslovců. Pravděpodobně do něj kromě sv. Vojtěcha patřil i sv. Václav, jehož jméno v původním znění bylo Venceslav (uchováno např. v angl.), čili Více-slav (tedy to samé jako Boleslav!), svým jménem věrný tradici rodu. Zda byl Boleslav nevlastní bratr, zrádce rodu, odkud pocházel, a kdo byli vlastně Přemyslovci, ponecháme historikům, kteří jistě ještě mají co objevovat. To, že v našich nejstarších dějinách něco důležitého chybí, myslím, že cítí řada lidí, jak dokazuje množství lidových badatelů a kritických teorií.

Pokud se vrátíme ke jménům, uveďme ještě, že některá jména znějící veskrze česky, mohou mít cizí původ nebo vycházet ze starších předloh. Např. jméno Jindřich může mít obdobu nebo předlohu ve jménu Inderig, nebo dokonce Inderix. U jména Oldřich panuje shoda, že původní podoba byla zřejmě Alderich (ale možná také Alarich!). Kdo byli skutečně nositelé těchto jmen, se tím stává otázkou. Možná budeme muset zvážit, zda počátky našeho národa nejsou těsněji svázány s předchozími kulturami, než si dnes připouštíme.

Z dalších poněkud nejasných jmen můžeme jmenovat např. Spytihněv. Možná mu odpovídá polské Zbygněv, význam toho jména však určitě není ten, co se hněvá, ale naopak, ten, co pozbyl hněvu, resp. ten, co urovnává hněv, čili dá se říci utěšovatel (viz "zpytovat" svědomí=uklidňovat, tišit).

Zajímavé je jméno Šárka, známé z pověstí. Údajně podle odvážné bojovnice Šárky byla pojmenována řeka s kopcem v Praze, ve skutečnosti to ale je s velkou jistotou naopak. Jako první zde stálo velmi staré opevnění - hradiště Šárka a podle něj byla pojmenována postava z legendárního příběhu. Znali bychom tak jedno, asi původní jméno starého sídliště.

Nyní ke jménu Kazimír. Jedna možnost je, že je to člověk, který "káže mír", jistě však ne kazitel. Jméno Kazi, vyskytující se u Kosmy, je poněkud legendární, možná vymyšlené, možná symbolické, možná má zapomenutý význam. Víme, že princezna Kazi byla něco jako čarodějnice, hadačka, kněžka, léčitelka. Mohlo jméno Kazi označovat starodávného kněze, kněžku? Můžeme zvažovat, zda mužská forma zní Kaz a Kazi je ženský tvar, anebo existoval pouze tvar Kazi. Koncovka -mir nese u některých jmen význam "velký, slavný" (Jaromír, Vladimir..). Můžeme tedy vyslovit teorii o tom, že jméno polského krále a dalších tohoto jména mohlo původně znamenat něco jako "velký kněz".

Doufám, že tento krátký přehled a výprava do historie jmen a názvů byla pro vás, čtenáře, alespoň trochu zajímavá, a snad vás i navnadila k zájmu o naše nejstarší dějiny. Pokud vám připadá, že existuje stále příliš mnoho nejasností, máte pravdu, stále jich je dost a můžeme jen doufat, že další roky přinesou nové objevy a lepší vysvětlení.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ladislav Zelinka | neděle 1.8.2021 19:26 | karma článku: 17.59 | přečteno: 591x

Další články blogera

Ladislav Zelinka

O čem budou volby 2021? Musíme zachránit svobodu a skoncovat se špatnou vládou

Hlavním tématem číslo jedna v blížících se volbách do poslanecké sněmovny je a bude, co bude dál v otázce koronavirových opatření.

3.8.2021 v 18:43 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 634 | Diskuse

Ladislav Zelinka

Nevěřme doktorům

Pokud chcete být zdraví, nevěřte doktorům a jejich výtvorům, odmítejte je a chraňte se před naším zdravotnictvím.

27.11.2020 v 20:04 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 1266 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Tomášek

Specializované mikroprocesory pro průmysl, vědu a výzkum - hradlová pole FPGA

Na rozdíl od univerzálních mikroprocesorů například pro běžné stolní počítače - mikroprocesory pro průmyslové stroje nebo například zkušební přístroje jsou více specializované podle účelu.

23.9.2021 v 11:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Dana Tenzler

MMX - mise, která míří k měsícům Marsu

Plánovaná mise MMX je volným pokračováním projektů Hayabusa 2 a OSIRIS-REX. I ona má navštívit malý vesmírný objekt - tentokrát to bude měsíc obíhající naši sousední planetu. (délka blogu 3 min.)

23.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 109 | Diskuse

Karel Sýkora

Otázky a odpovědi (hovoří Richard Feynman)

Před lety se reportér BBC zeptal nositele Nobelovy ceny za fyziku Richarda Feynmana, jak fungují magnety. Možná byste řekli, že bude mluvit o magnetickém poli nebo Maxwellových rovnicích.

23.9.2021 v 7:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 |

Jan Fikáček

Proč není myšlení to na světě nejdokonalejší?

Snad po celou dobu historie lidé považovali své myšlení za to kvalitativně nejvyšší na světě, ba i nejspolehlivější. Otázka je prostá: Kde se tento názor bere? A je vůbec správný?

21.9.2021 v 9:07 | Karma článku: 17.24 | Přečteno: 371 | Diskuse

Dana Tenzler

Malí, vzteklí trpaslíci a jejich planety

Je na planetách, obíhajících kolem malých poměrně chladných hvězd (červených trpaslíků) možný život? Zdá se, že podmínky nejsou tak špatné, jak jsme se domnívali. (délka ca. 5 min.)

20.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 19.20 | Přečteno: 261 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1296

Politolog, publicista, spisovatel a badatel na volné noze. Absolvent VŠE v Praze, obory politologie, diplomacie.

Články o společnosti, politice, vývoji ve světě, mezinárodních vztazích; odzbrojení, bezpečnost, změny ve společnosti; aktuální témata i ohlédnutí se za důležitými okamžiky historie české i světové.

Najdete na iDNES.cz