Mezinárodní mafie (v současném světě)

Organizovaný zločin, ilegální obchod, korupce, jejich propojení a prorůstání s jednotlivými sférami naší společnosti jsou nedílnou součástí našeho globalizovaného světa. V posledních patnácti letech vzniklo na tato témata řada publikací, ne však  tolik, kolik by si vzhledem ke svému významu zasloužily. Vždyť jen podle odhadů dosahoval roční obrat nelegálních aktivit a organizovaného zločinu v roce 2000 kolem 1500 miliard dolarů, tedy skoro jednu čtvrtinu světového obchodu!

Skutečný problém přitom není ani tak v drobném zločinu, překupnictví, krádežích apod., nýbrž v profesionálně organizované celosvětové soustavě propojených zločineckých aktivit, využívající všech výhod, nástrojů a možností globalizovaného lidského společenství. Nikoli nadsazeně se v této souvislosti hovoří o "skutečné skryté moci", mezinárodní mafii. Skromné množství literatury a zájmu o tento fenomén je vysvětlitelný nedostatkem spolehlivých faktů, dat a statistik v této oblasti, stejně jako nezřetelná hranice mezi nelegální a legální sférou aktivit.

Moisés Naím, bývalý ředitel Světové banky, vyjmenovává faktory vedoucí k nebývalému rozvoji ilegálního obchodu po 90. letech: nové technologie, globalizované trhy, malý dozor států nad hranicemi, rozšíření trhů, spousta nových komodit, nové možnosti praní špinavých peněz, dále nevázanost mezinárodního finančního kapitálu, absence kontroly nad finančními toky, množství daňových rájů a j. Ukryté před spravedlností a justicí tak vedle legálního bují a prosperují černý trh a internacionalizované podsvětí vybavené nejmodernějšími nástroji, evidentně těžící z procesů globalizace.

Problémů s tím spjatých je celá řada. Jednak ze systému uniká velké množství kapitálu, chybějící pak jinde, velké množství prostředků končí v rukou těch nejméně povolaných a jsou investovány do oblastí nejméně prospěšných pro obyvatelstvo - zbraní, korupce, podpory zbrojení, výroby cigaret, drog, financování terorismu, atd. Špinavé peníze, peníze z drogového obchodu, padělané peníze apod. znehodnocují hodnotu prostředků, kterými běžná společnost disponuje, vedou k inflaci, odcizení kapitálu a znejasnění vlastnictví a zodpovědnosti. Samozřejmě dochází k tomu, že se stále více peněz točí v černé a šedé zóně a stále více bohatne těch zainteresovaných na nelegálních aktivitách, na úkor běžného obyvatelstva.

Nemenším problémem je korumpovatelnost nesmírnými peněžními prostředky a vyděračským potenciálem vlastněnými mezinárodní mafií ve srovnání se skromnými poměry v legální sféře. Zisky z nejvýnosnějších odvětví a komodit zločinného podnikání zřejmě řádově přesahují možné zisky z legální činnosti a podnikání podle zákonů a pravidel. Mezi nimi je na prvním místě jednoznačně výroba a obchod  s drogami. Na dalších místech produkce, distribuce a prodej zbraní všeho druhu. Samozřejmě také ropa, diamanty, zlato, pak obchod s lidmi a prostituce a celý moloch aktivit s nimi spjatých.

Znepokojivou skutečností, i když již dlouho známou, je podpora a kooperace s veřejnou ekonomickou a politickou sférou. Bohužel, množství kauz a skandálů vždy ukazovalo a stále ukazuje, že tento obchod mezi politiky, justicí a mezinárodní mafií, se děje. Z logiky věci není těžké uvědomit si, že miliardové zisky z drog vytvářejí velký manévrovací prostor pro korupci, politikaření a kupování si beztrestnosti a získávání si zájmu. Nesrovnatelné rozdíly mezi možnostmi obohacení legálními a nelegálními způsoby snadno vedou k zakupování nejlepších právníků, předních politiků a odborníků právě pro potřeby a zájmy globální mafie. Velké množství mozků, schopných a znalých odborníků, tak pracuje ne pro dobro společnosti, v níž žijí, nýbrž pro zájmy svých bohatých zaměstnavatelů.

Další jasnou skutečností je, že mezinárodní zločinecké aktivity by nemohly probíhat bez tiché nebo úplné podpory řídících a kontrolních společenských orgánů, mezinárodních institucí, vlád a "hlídacího psa veřejnosti" - médií. Proto vždy mafie v minulosti investovala nemalé prostředky do politiky, tisku, PR, zpravodajství, kupovala si novináře a své "zástupce" v mezinárodních organizacích. Samozřejmostí je podpora vlastních a spřízněných politiků, a držení si svých lidí v nejvyšších místech státu. Jen s jejich podporou samozřejmě může probíhat nerušený provoz nelegální činnosti.

Zajímavostí je, že tato mezinárodní chobotnice zasahuje do všech struktur bez ohledu na režim, převládající náboženství, ideologii nebo stranictví. Zájem podílu na moci a zisku je zjevně dostatečným spojujícím motivem pro překonání všech těchto rozdílů.

Jako jeden z nejdůležitějších prvků snah mezinárodní mafie se ukazuje být, možná překvapivě, zajištění krytí transferu drog. Možnosti dopravní kontroly jsou dnes již tak vyvinuté, že bez kooperace s vládní mocí by přesun a distribuce drog byly rychle a celkem snadno zaraženy. Bohužel množství politických představitelů států ležících na transferových trasách se dostává k moci jen proto, aby tyto cesty udržovali průchozí a kryli je. Evidentní střet zájmů je zejména v oblasti Afriky, rozvojových zemí, zemí třetího světa a zemí s probíhajícícmi konflikty - v nich jsou možnosti zasahování a ovlivňování největší.

Chudé země se slabou vládou a veřejnou kontrolou jsou bohužel bezbranné vůči nadnárodní moci velkých kartelů, ať legálních, nebo zapojených do sítě mafie. Za malé sumy se v nich snadno dá vyvolat jakákoliv politická situace od revoluce, státního převratu, občanské války, nebo jen změny vlády. Mnoho předních politiků těchto zemí tak jsou jen obchodními zástupci firem a mocenských skupin, které je vydržují, což ilustrují některé známé historické případy. Lobbing nadnárodních kartelů a tlak nelegální sféry moci  jsou tvrdým oříškem i pro Evropskou unii a západní země, natož pro nevyspělé, chudé státy.

Když je výhodné, povstalecké skupiny vedené vycvičenými profesionálními instruktory uvedou zemi do zmatku nebo vyvolají násilnosti. Bohužel bylo prokázáno, že obchody s komoditami jsou výnosnější v zemích, kde panuje napětí, chudoba, konflikt a je slabá vláda. Tento a další poznatky byly vysledovány zejména v případech afrických států, které se v takových problémech zmítají často již celá desetiletí, jak popisuji v jiné publikované práci. Pokud se nepodařilo jim pomoci, alespoň těmito příklady poskytly zkušenost, jak mezinárodní zločin funguje, abychom se z ní mohli poučit.

Tato tíživá zkušenost ukazuje destruktivní vliv nekontrolované moci a působení nadnárodních zločineckých kartelů, pokud se jim poskytne prostor. Země se slabou, nejasnou politikou, podplatitelnou justicí, neloajální armádou, s rozkoly ve společnosti, zanedbanou občanskou kulturou, kde selhaly národní bezpečnostní služby, která ztratila integritu, byli v ní koupeni klíčoví hráči, nebo se dobrovolně podvolila nebo podlehla vnějšímu tlaku, vydírání a vměšování, tam se usazují ilegální živly, rozehrávají zločinné procesy a podmaňují si postupně všechny významné funkce až k ovládnutí celého státu. Takový se pak stává ohniskem nákazy do dalších míst s podobnými nedostatky.

Nebezpečím se ukazují jakékoliv kompromisy se zločinným systémem, jeho krytí a podporování. Ovšem v případech, kdy je skrytá moc větší, než schopnosti státu, je situace natolik komplikovaná, že k nějakým dohodám a kooperaci někdy docházet musí, i taková asi je reálná politika a skutečný život. Pro vidinu lepší budoucnosti však by měla světová společnost usilovat o minimalizaci zločinu a vlivu zločinu na náš svět a podřizovat jej spíše právu, zákonům a veřejnému zájmu, než o vyvživování přebujelé zločinecké sítě. 

Peníze poskytované zločinu nakonec mohou snadno skončit v rukou teroristických organizací, ohrožujících nás a naše blízké, tedy už jen z toho důvodu bychom si měli lépe dávat pozor a pozorněji se rozhodovat, kam své peníze investujeme. Investice do malého podnikání, lokálních firem, řemesel a národní ekonomiky se může ukazovat jako bezpečnější alternativa. Velké transnacionální korporace a mamutí finanční skupiny s vlastníky a sídlem v daňových rájích budou pravděpodobně i přímou cestou k mezinárodnímu zločinu. Vodítkem a určitým ukazatelem cesty byly vždy peníze, moc, vliv. Tam, kde jsou, tam zaručeně můžeme najít jako jejich zdroj skrytou mafii a její prostředky, jimž podobnými v současném světě sotva někdo jiný může disponovat.

Literatura:
Moisés Naím. Černá kniha globalizace. Praha: Vyšehrad, 2008.
Ivo Rolný, Lubor Lacina. Globalizace, etika, ekonomika. 2. rozš. vyd. Ve Věrovanech: Piszkiewicz, 2004.
Misha Glenny. McMafie: zločin bez hranic. Praha: Dokořán, Argo, 2009.