Ladislav Zelinka
Články o společnosti, politice, vývoji ve světě, mezinárodních vztazích; odzbrojení, bezpečnost, změny ve společnosti; aktuální témata i ohlédnutí se za důležitými okamžiky historie české i světové.
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1286x
Seznam rubrik
Ladislav Zelinka
Alexander Dubček: Pražské jaro 1968 a Sametová revoluce
Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších československých politiků 20. století, komunistický reformátor a vůdčí osobnost Pražského jara, pronásledovaný oponent totalitního režimu Husákovy éry, ale také politik, který se významně podílel na vytváření nového demokratického státu po listopadu 1989 - tím vším, a mnohým dalším, je Alexander Dubček.
Ladislav Zelinka
Robert Kennedy: Muž, který mohl být prezidentem USA
Robert F. Kennedy, mladší bratr Johna F. Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států, není až tak častým tématem článků a publikací. Není to ani tak kvůli tomu, že část svého života strávil ve stínu svého slavnějšího bratra, jako proto, že jeho slibná kariéra byla násilně přerušena najatým vrahem, nedovolujíce "Bobbymu", jak mu všichni říkali, zapsat se nesmazatelně do historie. Zrovna na vrcholu své životní dráhy byl RFK 5. června 1968 zastřelen během své úspěšné volební kampaně na prezidenta USA, kterou by pravděpodobně vyhrál... Můžeme jen spekulovat, jaký by byl vývoj dějin USA, kdyby k této vraždě nedošlo.
Ladislav Zelinka
Michail Gorbačov, jeho zahraniční politika a světový mír
1. Michail Gorbačov se ujal funkce generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu 11. března 1985. Stal se tím de facto hlavním představitelem celého sovětského bloku, ačkoliv oficiálně byl jeho nejvyšším představitelem předseda prezídia Nejvyššího sovětu. Od července 1985 do října 1988 jím byl zkušený diplomat Andrej Gromyko, než jeho úřad a jeho pravomoci převzal sám Gorbačov. Gorbačov tak spojoval funkce generálního tajemníka a předsedy Nejvyššího sovětu, v posledních letech pak prezidenta Sovětského svazu. Hlavou vlády SSSR po většinu doby Gorbačovova úřadu byl Nikolaj Ryžkov, ministrem zahraničí byl přibližně v té samé době Eduard Ševardnadze.
Ladislav Zelinka
Papežská církev a současnost
Přemrštěná okázalost, slepé uctívání a horlivé modlení, nepřirozený způsob života, množství rituálů a složité obřady - není toto všechno už dávno překonané? Nedospěla naše civilizační vyspělost a úroveň našeho chápání světa na vyšší úroveň, abychom mohli opustit tyto zastaralé zvyky, staré tisíce let, pocházející z doby starověkého Říma a dnes se poněkud nehodící do technokratické informační společnosti jednadvacátého století?
Ladislav Zelinka
Přichází čas pravdy a "odhalení"?
Podobně jako v USA sílí doposud nevídané občanské hnutí, zdá se, že i ospalý český národ se pomalu začíná probouzet ze své letargie. Co je to za pozdvižení, které v amerických ulicích nabírá na síle? Dalo by se popsat jako hnutí - za Pravdu - nevím, jak výstižněji to popsat. Jako ústřední motto celé kampaně zaznívá slovo "Disclosure", což se v češtině dá přeložit jako "odhalení", odhalení pravdy - ano, zdá se, že se vskutku něco děje, a že se blíží docela zajímavé časy. A možná i bouřlivé.
Ladislav Zelinka
OSN a preventivní diplomacie
OSN má v mezinárodních vztazích jedinečné postavení a je nejvýznamnější mezivládní organizací co se týče obecně míru, bezpečnosti a preventivní diplomacie.
Ladislav Zelinka
Případ Litviněnko
V roce 2006 byl bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko v Londýně otráven radioaktivním Poloniem. Jedna z nejskandálnějších afér naší doby odkryla vrchol ledovce složitého propletence vztahů mezi ruským státem, mafií, organizovaným zločinem, oligarchy, Čečenci, tajnými službami, terorismem a mnohým dalším. Děsivý příběh jako vystřižený ze sci-fi románu a neprůhledné zpravodajsko-diplomatické hry s dvojitými agenty, nájemnými vraždami, nelegálními praktikami a vydíráním bohužel vykreslují skutečnou realitu Ruské federace od 90. let do nedávné současnosti.
Ladislav Zelinka
Jaderné odzbrojení - co se stalo?
Více než dvacet let po skončení studené války se dnes, v roce 2014, ve světě nachází okolo 10 000 použitelných jaderných hlavic, z nichž 4400 je tzv. rozmístěných, tedy ve stavu stálé operační pohotovosti, připravených k okamžitému použití. Pokud bychom k těmto připočetli ještě ty, které jsou vyřazené, nacházející se ve skladech, nebo čekající na demontáž, dostali bychom celkový počet 17 000 hlavic ve světě - 90% z nich přitom vlastní dvě jaderné velmoce, USA a Rusko. Na snižování celkového počtu jaderných zbraní (JZ) se nejvíce podílejí ony a mezi nimi probíhají hlavní jednání a dohody o odzbrojování. Z dalších jaderných zemí to jsou Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea, které mají dohromady okolo 1080 hlavic. V devadesátých letech a nějakou dobu poté docházelo k masivním redukcim jaderného arzenálu, např. smlouva START z r. 1991 přinesla do r. 2001 snížení arzenálů na obou stranách o 80%, další smlouvy SORT a New START přinesly již jen dílčí snížení, v posledních letech však tempo snižování velmi zpomalilo, až téměř zastavilo.
| předchozí | 1 2 | další |
